Momentálně píšu:
Momentálně cosplayuju.

Jak se Yuya vrátil do Kuromyu

3. října 2015 v 14:00 | Atashi |  Japan stars - jednorázovky
To když si tak pustíte Romeo and Juliett a začnou vás napadat samé katastrofální scénáře... Ale abych řekla pravdu, byla bych ráda, kdyby se to stalo :3 Ne teda, že bych to Takkunovi přála, ale výsledek by stál za to xD

Je to krátké, má to jen kolem tisíce slov. A je to takové oddechové, nic moc akce.
Pairing: Uehara Takuya/Matsushita Yuya (překvapivě!)



Zabouchnutí dveří, zvuk odkopnutých bot na podlahu a následné středně těžké kroky mířící rovnou do kuchyně byl jasný signál pro Takuyu, aby okamžitě odložil sáček s mraženou zeleninou a nasadil si sluneční brýle. Vstal a nahodil široký úsměv, aby zamaskoval cokoliv podezřelého, když se jeho o dva roky mladší milovaný černovlásek objevil v místnosti.
"Ahoj, Taku-chan!" pozdravil příchozí svého partnera vesele a jako obvykle si došel až k němu pro pusu. Byla na něm znát upřímně dobrá náladu.
"Ahoj, broučku," oplatil mu Takuya a pohladil ho po tváři, "jak dneska bylo?"
"V pohodě, takové obvyklé nahrávání," pokrčil Yuya rameny a svou tašku prozatím odložil na zem ke stolu, "co ty? Co na zkoušce?" oplatil mu zájem.
"Normálka, nic zvláštního se nedělo," odvětil Takuya a s mraženou zeleninou přešel k lince.
"Co jste dneska zkoušeli?" vyptával se Yuya dál.
"Romeo and Juliett. Stýskalo se mi po tobě," zaculil se hnědovlasý.
"To věřím," zasmál se Yuya, "co Furukawa-san? Jak mu to jde?" zajímal se dál a přešel k Takuyovi, který vytahoval maso z lednice a hledal sáček s těstovinami, a objal ho zezadu kolem pasu.
"Ale jo. Na to, že Sebastiana hraje poprvé, není špatný," zhodnotil hnědovlásek výkon svého kolegy, to už ale Yuyu zaujalo něco úplně jiného, než Kuromyu.
"Ty brýle máš nové?"
"Jojo, dnes jsem na ně narazil a líbily se mi, tak jsem si je koupil," potvrdil mu Takuya, "a náhodou jsem tam potkal Koukiho, s tím už jsem se dost dlouho neviděl. Ty určitě ještě dýl, co?" převáděl řeč jinam.
"Chci si je zkusit! Půjči mi je!" mluvil však Yuya stále k brýlím a užuž je chtěl svému partnerovi strhnout z očí, ten ho však po ruce plácnul a brýle si na očích přidržel.
"Ne, Yu-chan, neber mi je!" zaprotestoval a zamračil se, což šlo kvůli brýlím poznat jen nespokojeným našpulením rtů.
"Ale no tak, vždyť já si je chci jenom zkusit! Jenom na chvilku!" přemlouval ho mladší, "a proč je teď vůbec máš, když jsme doma? Neublíží ti je na chvilku sundat, slunko tu nesvítí!"
"Prostě ne Yu-chan, ty…ty si vždycky všechno jenom na chvilku půjčíš, ale pak už si to tak nějak přivlastníš na neurčito! A mám je, protože jsem prostě jenom…no, chtěl vědět, jestli si myslíš, že mi budou slušet," podal mu Takuya vysvětlení.
"No tak jo, tak si je teda nech," zašklebil se Yuya, "ale jako odškodné mi musíš dát pusu, abys věděl," poručil si naprosto vážně. Proti tomu už Takuya samozřejmě žádné výhrady neměl, takže se k černovláskovi otočil čelem a spojil jejich rty. Yuya se však rozhodl nenechat to jen u obyčejné pusy a okamžitě se probojoval jazykem k Takuyovi do úst. Starší ani teď neměl nejmenší námitky a sám se zapojil. Yuya vzal jeho tvář do dlaní, zavřel oči a do polibku se vpíjel čím dál tím víc. Ani Takuya nezůstal pozadu - objal svého milého kolem pasu a pevně jej k sobě přitiskl, jednou rukou ho pohladil po zádech. Líbali se stále vášnivěji a dravěji, ne a ne se od sebe odtrhnout, až to začínalo vypadat, že upřednostní večeři před jinou aktivitou… Najednou se však Yuyova ruka prudce posunula nahoru a Takuyovi sebrala brýle z očí. Černovlásek se s vítězným úsměvem odtáhl a nedbaje Ueharova zoufalého "Yu-chan, okamžitě mi je vrať, no tak!" si je spokojeně nasazoval na oči. Jen co se však znovu zaměřil pohledem na Takuyův obličej, úsměv mu okamžitě zmizel z tváře.
"Taku-chan, co se ti proboha stalo?!" vyjekl Yuya, když si brýle zase sundal, aby se ujistil, jestli vidí dobře.
"To nic není," zamumlal Takuya a raději se otočil zpět ke kuchyňské lince, že se konečně pustí do přípravy večeře. To jeho "nic" byl hodně dobře viditelný fialový monokl na pravém oku.
"Kdo ti to udělal?!" naléhal Yuya a popadl ho za ruku, aby si ho otočil zpět k sobě, "sakra, Taku-chan, neštvi mě a hned mi řekni, kdo ti ublížil!"
"Fakt to nic není," ujišťoval ho starší a jen s obtížemi čelil jeho navztekanému pohledu. Věděl, že černovlásek není naštvaný na něj, ale tato situace mu nebyla ani za mák příjemná. Nechtěl, aby se jeden hloupý monokl tolik řešil. "Byla to nehoda a vlastně jsem si to způsobil sám."
"Nesnaž se mi tvrdit, že jsi někde spadl, to ti vážně věřit nebudu!"
"Yu-chan, nevyšiluj, prosím," povzdechl Takuya a znovu ho objal, tentokrát však jen jemně.
"Prosím, pověz mi to," požádal ho Yuya už mírně, když mu objetí opětoval a opřel si hlavu o jeho rameno.
"Tak ale slib, že z toho nebudeš dělat vědu."
"Slibuju."
"Dobře. Tak teda…říkal jsem ti, že jsme dnes nacvičovali Romeo and Juliett," začal Takuya opatrně, "no a já se hnul, kam jsem neměl, a Yuuta-kun se nějak…trefil."
"Jak si sakra mohl dovolit udělat ti něco takového?! To je naprosto neschopnej?!"
Slib jakoby nikdy žádný nebyl.

"Očividně tuto roli vůbec nezvládáš, když ani nejsi schopný se netrefit! Jak tě vůbec mohli na Sebastiana vybrat?! Vždyť jsi naprosto neschopnej! A opovaž se mi tvrdit, že za to může Taku-chan, ten by nikdy takhle hloupou chybu neudělal! Zakazuju ti s ním spolupracovat, rozumíš?! Nenechám tě ho zmrzačit! Teď hned půjdeš a je mi jedno, kolik smluv jsi podepsal, prostě od muzikálu odstoupíš!"
Bylo doopravdy zvláštní vidět někoho v cosplayi Sebastiana, kdo byl bledý jako stěna a tvářil se jako malá k smrti vyděšená holčička. Yuuta sice Yuyovu výšku o něco málo překonal, ale v tuto chvíli si připadal a i působil tak dvakrát menší.
"Tak rozumíš?!" zahřímal Matsushita, který vypadal, že by ho k souhlasu byl v tuto chvíli schopný přinutit klidně i silou. A že svaly mu tak úplně nechyběly. Nebylo tedy divu, že nynější (a asi taky už i bývalý) Sebastian začal horlivě kývat hlavou na znamení souhlasu.
"Já...jdu to teda vyřídit," pípnul sotva slyšitelně a vyběhl z šatny. Tím Yuyův úkol tady skončil, takže se jen párkrát zhluboka nadechl, aby se uklidnil, a opustil jak šatnu, tak budovu. Musel ještě do práce. Už tak šel kvůli této malé zastávce pozdě.

Jen co o půl hodiny později vyšel z podzemních drah, zvonil mu mobil.
"Moshi moshi?" začal typicky do telefonu.
"Matsushita-san? Tady Akagawa," představila se volající, "vím, že jsme se o tom bavili už několikrát a vím také, co jste říkal. Také vím, že teď už je docela pozdě, i tak se ale musím zeptat, zda byste si ještě tu roli v dalším Kuromyu nemohl nechat projít hlavou?"
Yuya se spokojeně usmál.
"Samozřejmě, že mohl."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 3. října 2015 v 22:57 | Reagovat

Jéé, kéž by to takhle bylo doopravdy :33 Teda ne, že bych Takuyovi přála dostat pěstí, až by měl monokla :D Ale prostě Sebas-chaaan v podání Yuyi... :333
Krásná povídka :3 Ti dva jsou prostě rozkošní :33 A jak ho Yu-chan obral o ty brýle... ví jak na něj :DD Krásně jsi to napsala :333

2 Ryuu L Ryuu L | Web | 7. října 2015 v 10:17 | Reagovat

to je úžasné o tom napísať príbeh! :3 myslím, že takto nejak som bola aj ja nadšená z neho samotného a písala neustále príbehy, ktoré som ale potom radšej vymazala :DD keby sa to takto naozaj stalo :) ale kto vie :) možno sa zasa v nejakom úspešnom muzikály objaví, alebo možno sa vráti ten starý dobrý Yuya ako ho všetci poznajú :)

3 Kya Kya | E-mail | 23. listopadu 2015 v 21:42 | Reagovat

Moc krásná povídka a Yuya je tak starostlivej jééééj úžasný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama