Momentálně píšu:
Momentálně cosplayuju.

Nevyřčené - 13. záznamy

6. srpna 2015 v 20:37 | Atashi |  Nevyřčené



Úterý 21. července 2015 - 23:43

Ahoj, Taku-chan!
Ležím v posteli, a i když mám za sebou další vcelku náročný pracovní den, nemůžu usnout. Myslím na tebe. Vzpomínám. Zase jsem si totiž četl naše zprávy. Původně jsem ani nechtěl, ale najednou jsem si je prostě všechny nechal načíst a další hodinku jsem se neodtrhl. A to jsem si chtěl jít pustit One Piece! Ale smůla, naše konvezrace mě zase úplně pohltily a uvrhly do těch smíšených pocitů. U pár našich starých hlášek jsem se zasmál, jindy jsem se zase blbě culil, ale taky jsem se hodně mračil a snažil se přesvědčit o tom, že jsem rád, že už tohle nemusím zažívat, když jsem narazil na několik našich ne moc přátelsky laděných výměn názorů. Těch ke konci nebylo málo ani po chatu. To když jsem občas raději šel k sobě, než abych se vrátil do našeho společného domova. Sem tam jsem si zkrátka od tebe potřeboval odpočinout. Ale v tom jsi ty viděl ještě větší problém. Ach jo. Ani nevíš, jak mě to teď mrzí. Tolik věcí jsem mohl udělat jinak a třeba by se vše obrátilo k lepšímu...

Lidi si začínají všímat, Taku-chan. Trávím teď se svými kamarády víc času než kdykoliv předtím. A oni se ptají, jak to, že nejsem s tebou. Že prý jsem se dřív pořád vymlouval, jak už máme něco domluveného a že teda musím odejít dřív. Pro téměř všechny okolo jsme byli nejlepší kamarádi. Někteří se mi ale dokonce teď svěřují se smíchem s tím, že nás podezřívali, že spolu snad chodíme, jakoby to byla ta největší hloupost, která je kdy napadla. A teď se pobaveně šklebí a ptají se, jestli jsme se rozešli. Já se tvářím, jak úžasný vtip to ten daný člověk nevymyslel, směju se a odpovídám, že máš teď taky spoustu věcí v práci, takže zkrátka není čas. A tím je to uzavřené. No jo, lžu jim. Ale co mám říct? Jo, rozešli jsme se. Jo, pět let jsme spolu chodili, jenže to najednou přestalo klapat a ty jsi mě nakonec poslal do háje. Takhle do detailu to nikomu opravdu neřeknu. Myslím ale, že časem budu muset přiznat, že jsme se pohádali a už se nebavíme. Doufám, že jim to bude stačit a nebudou se vyptávat na podrobnosti. To abych si ale radši nějaký důvod vymyslel dopředu. No ale s trochou štěstí to nebudou rozebírat vůbec, za to bych byl vděčný.
Máš to tak taky? Taky se tě lidi ptají, proč teď netrávíš čas se mnou? Co jim odpovídáš? Mluvil jsi o tom s někým jako já s Yusukem? Třeba s Dorim? Anebo jsi to nepotřeboval? Ubližoval jsem ti tolik, že jsi teď šťastný, že to máš za sebou? Ale to by znamenalo, že už jsi mě dávno přestal milovat, co?

Už se mi zavírají oči. Vypsal jsem se, tak teď snad konečně usnu.
Dobrou noc <3
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 8. srpna 2015 v 0:42 | Reagovat

Čím dál víc mi to hraje na nervy... z hlediska povídky je to supr, ale chudák Yuya T_T :DD
Ale taky jsem čím dál víc zvědavá, jak tohle nakonec dopadne...

2 Will-chan Will-chan | 8. srpna 2015 v 21:36 | Reagovat

Wooow tk tedka me hodne zajímá jk to dopadne QwQ budu se tešit na další kapitolu :333
PS: Máš velkej talent na psaní povídek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama